Chcete bojovat s klimatickými změnami? Používejte dřevo

Celosvětově jsou lesy obrovským zdrojem a pokrývají 29,6 % celkového zemského povrchu. Ačkoliv evropské lesy, vyjma Ruska, pokrývají pouze 5 % této plochy, jsou na světě nejintenzivněji obhospodařovány a poskytují 12 % aktuální celkové poražené kulatiny a 23 % průmyslové kulatiny. Evropské lesnictví poskytuje přibližně 25 % aktuálního světového produktu z lesní výroby zahrnujícího téměř 30 % deskových materiálů, papíru a kartónu11. Navzdory zvyšující se poptávce po lesních zdrojích se EU stala čistým vývozcem lesních produktů, zatímco se evropské lesy současně rozšiřují.

Evropa má přes 1 000 milionů hektarů lesů rozprostírajících se ve 44 zemích, což odpovídá 1,4 hektaru na osobu (více než dvě fotbalová hřiště).
Ačkoliv na Rusko připadá více  než 80 % této lesní plochy, činí průměrné pokrytí EU lesy  47 % na stát, což představuje výši 193 miliónů hektarů lesa.
Evropské lesy se každoročně rozšiřují o 661 000 ha. Celková zásoba porostu v EU 27 je asi 22 500 milionů kubických metrů, produkce se odhaduje na 360 milionů m3 průmyslové kulatiny ročně.
Čistý každoroční přírůstek lesů v EU 27 je odhadován na 760 milionů kubických metrů. V praxi je však vytěženo pouze přes 64 % čistého každoročního přírůstku. Poslední politická rozhodnutí, zejména týkající se využívání obnovitelných zdrojů energie, vedou ke zvýšené poptávce po lesní biomase a vytvářejí konkurenční výhodu pro tradiční uživatele dřeva, což vyžaduje zvýšenou mobilizaci dřeva.

Převládají polopřírodní lesy

85 % evropských lesů je pokryto „polo-přírodně“ (tzn. s určitým lidským zásahem, ale zpravidla přírodního charakteru), naproti tomu pouze 8 % je lesů pěstebního charakteru, které můžeme najít zejména v severozápadní Evropě.  Navíc existuje více než 5 % lesů nedotčených člověkem, které se nacházejí ve východní a skandinávsko-baltské Evropě. V rámci klimatických omezení jsou lesy rozděleny sociálními potřebami a zvyky; Rakousko, Německo a Polsko mají poměrně velkou část jehličnatých lesů, zatímco smíšené lesy převládají například v ČR. Evropa má značné plochy s převahou listnatých druhů (tvrdé dřeviny). To poukazuje na fakt, že původ tvrdých dřevin nemusí být nutně v (sub)tropických lesích. Severské lesy jsou z důvodu klimatu spíše jehličnaté (měkké dřeviny).

Na vlastníka připadá 10 ha

Asi 53 %  lesů  v EU je řízeno 11,2 miliony soukromých vlastníků, s průměrnou rozlohou 10 hektarů na jednoho vlastníka, a zbylých 47 %  spravuje 64 000 veřejných institucí. Většina veřejných a velké množství soukromých lesů v Evropě jsou volně přístupné a  poskytují možnost užít si přírody a přírodních produktů, jako jsou houby, lesní plody, med a léčivé rostliny. Evropské lesy plní mnoho funkcí, od meliorace (zlepšení vzhledu krajiny a pomoc místním ekonomikám) až po ochranu přírody, uchovávání biologické rozmanitosti, rekreaci, ukládání CO2 a komerční produkci dřeva.

Význam lesnictví roste

Když necháme působit pouze přírodu, lesy budou dosahovat vrcholu tam, kde jim to bude dovolovat stanoviště, úrodná půda, srážky a teplotní podmínky. Na tomto místě les poroste do určitého věku, než přijde vítr, sesuv půdy, choroby nebo oheň. Ačkoliv nastane přírodní regenerace, odumřelé a umírající stromy se rozloží nebo shoří, uvolní se CO2 z uloženého uhlíku. Růst se přizpůsobí rozkladu a v neřízeném lese tak nedojde k ukládání uhlíku. Těžba stromů, které dosáhnou mýtního věku, umožní uložit více uhlíku během života a ponechat ho i v následných dřevěných výrobcích, zatímco ve stejný okamžik dává průmysl podnět k pěstování nových stromů na tomto místě. Společně s přijetím Kjótského protokolu v roce 2005 přejímá lesnictví důvěru za řízení této specifické environmentální hodnoty v lesích a zároveň se význam lesnictví v globální ekonomice zvyšuje s rozvojem a obchodem s kredity emisí uhlíku. Zvyšující se ceny ropy znamenají pro lesnictví nejen úlohu v poskytování alternativních materiálů, ale také zajištění udržitelného zdroje (bio)energie. Současné lesní těžby v EU jsou značně pod udržitelnými limity, energie z dřevěné biomasy má vysoký potenciál pomoci k udržení budoucí globální ekonomiky.

V Evropě se zalesňuje víc než těží

Evropský lesní průmysl rozpoznal, že jeho budoucnost je neoddělitelně spojena s ochranou a expanzí  jeho lesů. Toto ve spojení se silnými a efektivními zákony zabezpečí v rozsáhlejší míře pěstování stromů než jejich těžbu. Všechny evropské země mají mechanismy pro praktické požadování opětovného zalesňování a tyto  využívají v praxi. Třebaže se čísla vysázených stromů na hektar mění v závislosti na druhu, místě a řídícím systému, jsou vždy vyšší než čísla pořezu, a to z důvodu možných přirozených ztrát a zvýšení zalesněnosti. Proto je nutno rozlišovat mezi úbytkem lesů v tropických regionech, např. z důvodu chudoby nebo přeměny lesů na zemědělské účely, a postupy řízení lesů v Evropě. Jak je uvedeno výše, jen 64 % ročních přírůstků evropských lesů je vytěženo a plocha lesa se neustále zvyšuje.

Životaschopnost lesů

Znečišťování ovzduší, sucho, okyselování lesních půd, lesní požáry, poškození způsobené hmyzem a zvěří a prudké povětrnostní změny jako bouře jsou hlavními faktory ovlivňujícími životnost evropských lesů. V roce 1999 bylo poškozeno téměř 10,8 milionů hektarů lesů nebo jiné lesní půdy. Celkově nejvíce škodily bouře a hmyz, zatímco lesní požáry byly nejhorší ve Středozemí.
Dobré lesní hospodářství spolu s řádnou (mezi)národní legislativou a jejím prosazováním, je jediným způsobem, jak zlepšit a udržet zdravou vitalitu lesů.
Z důvodu velké různorodosti historické, demografické, ekonomické, klimatické i ekologické jsou napříč celou Evropou používány různé řídící a regenerační metody zohledňující jehličnaté monokultury, smíšené nebo listnaté lesy.
Evropské lesní hospodářství se posouvá směrem k takovým metodám, které zvyšují přirozené procesy a vytvářejí pravé lesní struktury, jež přispívají ke zlepšení životního prostředí a jsou společensky prospěšné a ekonomicky schůdné.

Ochrana lesů je na dobré úrovni

Evropa má vysokou úroveň ochrany lesů, téměř 12 % lesní plochy si zachovalo původní ekologickou a krajinnou rozmanitost. Více než 1,6 milionů hektarů slouží jako lesní rezervace15, přičemž velké plochy chráněných lesů jsou v severní a východní Evropě a jsou aktivně udržovány pro svou biologickou rozmanitost. 85–90 % evropských lesů slouží multifunkčním účelům a také pomáhají chránit půdu, vodu a další funkce ekosystému, jako je biologická rozmanitost, čistota ovzduší, klimatické změny a stabilita země.
Ačkoliv je mnoho různých způsobů, jak omladit lesy, které se liší v jednotlivých zemích, je 66 % evropských lesů  obnovováno přirozenou regenerací.
Toto je důležité jako příspěvek k rozmanitosti a prospěšnosti druhové skladby (genotypu), struktury a ekologické dynamičnosti. Protože tato metoda není vždy možná nebo vhodná z ekonomického nebo ekologického pohledu, je přirozená regenerace  často doplněna nebo plně nahrazena sázením.
30 %  obnovy lesů v Evropě se děje sázením nebo výsevem a o něco více než 1 % lesů se obnovuje odnožemi.

Původní druhy dřevin

Mnoho evropských lesů dnes pochází z nepůvodních dřevin. Například v Nizozemsku mají rychle rostoucí druhy modřínů, douglasek a dubu amerického, které  produkují velké objemy kvalitního dřeva.
Se zvyšujícím se zaváděním jednotného lesního hospodářství, které respektuje přírodní ekosystémy, jsou tyto někdy invazivní druhy pozměňovány ve prospěch původních dřevin, a to na úkor snížení podílu kvalitní kulatiny.
Po Enviromentální konferenci v Riu de Janeiru (1992) definovaly mezinárodní a regionální komise přijatelné směrnice týkající se lesního hospodářství. V současnosti je oficiálním orgánem jednajícím o udržitelnosti a ochraně evropských lesů Vládní konference na ochranu lesů v Evropě (MCPFE).

Evropa razí cestu: certifikuje

Od roku 1990 rapidně roste certifikace lesů. V polovině roku 2008 bylo na celém světě  více než 307 milionů hektarů lesů certifikovaných (23 % ze světových 1 360 milionů hektarů lesů je aktivně řízeno vzhledem k dřevěným a nedřevěným výrobkům).
Původní záměr byl zastavit tropické odlesňování, avšak nejrychleji se systém rozvinul v Evropě, a to z důvodu vysokých standardů řízení a jejich úspěšného plnění.
35 % celosvětových certifikovaných lesů (téměř 109 milionů hektarů) je v Evropě a 76 % evropských certifikovaných lesů je v 27 zemích EU, což představuje 83 milionů hektarů – více než polovinu všech lesů v EU27.
Protože jen malý podíl dřeva je mezinárodně obchodován (15–20 % celkového objemu), certifikace a označování samo o sobě nemůže vést k dlouhodobé udržitelnosti v lesním hospodářství. Účinná vládní kontrola a dozor nad využíváním lesů je stále důležitější pro trvalé udržení tohoto zdroje.

Více než 80 procent evropských lesů přispívá k trvale udržitelnému rozvoji. Debata o použití certifikovaného dřeva a dřevěných výrobků v Evropě se soustředí na dva návrhy a sice Program certifikace lesů (PEFC), původně vyvinutý, aby plnil potřeby evropských vlastníků lesa, a Radu správcovství lesa (FSC).

Evropa potírá ilegální těžbu

Je důležité ocenit, že přes 90 procent evropské spotřeby dřeva je z evropských lesů, které jsou charakterizovány jako všeobecně stálé, dobře řízené a více produktivní. Spotřebitel proto může důvěřovat enviromentálnímu kreditu svých výrobků a má jistotu, že suroviny, ze kterých jsou vyrobeny, ani jejich těžba neničí životní prostředí.
Ilegální těžby a obchod s nezákonně vytěženým dřívím je pak v centru pozornosti jak na evropské, tak mezinárodní úrovni. Evropské lesnictví a průmyslová odvětví, založená na dřevu, vzdorují ilegální těžbě a obchodování s „ilegálním“ dřevem. Přestože většina průmyslové těžby a obchodu se dřevem a dřevěnými produkty uvnitř EU-25 je plně legální, odvětví aktivně podporuje efektivní a nezávislé akce, které budou dál odstraňovat jakoukoliv nekonformitu, tedy snahu o narušení legálních těžeb.

Ing. David Jílek
technolog MDF
Ing. Jiří Kozojed
marketingový manažer
(s využitím knihy CEI-Bois a EPF - Tackle Climate
Change: Use Wood)