Jsou dva způsoby jak snížit hladinu oxidu uhličitého v atmosféře. Jednak už zmíněné snižování emisí nebo navázání a pohlcení CO2 vhodnými látkami. Dřevo má unikátní vlastnost, jeho použitím dokážeme jednak redukovat zdroje uhlíku a jednak zvyšovat množství CO2, které lze z atmosféry pohltit. Uhlík je obsažen v našem prostředí v mnoha různých podobách: v oceánech, biomase, rostlinách a živočiších - živých i mrtvých, v atmosféře, v horninách... Uhlík neustále přechází z jedné podoby do druhé v tzv. karbonovém cyklu, především ve formě oxidu uhličitého.

Každým rokem dochází k emisím 7,9 miliardy tun uhlíku do atmosféry, přičemž pohltit zpět dokáže současná zeměkoule pouze 4,6 miliardy tun. Každoročně tak zůstává v atmosféře přes tři miliardy tun uhlíku navíc. Každý 1 m3 dřeva použitého jako stavební materiál snižuje emise CO2 do atmosféry v průměru o 1,1 t. Když k tomu připočteme 0,9 tuny CO2 navázané v samotném dřevě, ušetří každý kubický metr dřeva zhruba dvě tuny oxidu uhličitého. Lesní hospodářství má tedy zásadní vliv na pohlcování volného oxidu uhličitého z atmosféry. Udržované, mladé rostoucí lesy pohlcují mnohem více CO2 než staré neudržované lesy. Následně vyrobené dřevěné produkty dokáží udržet stromy získaný oxid uhličitý po celou svojí životnost a dále po recyklaci (např. použití v deskových materiálech). Když již není možné dřevo znovu použít nebo recyklovat, dá se využít jako náhrada fosilních paliv pro zisk další energie. Navíc hoření dřeva nepřináší do atmosféry žádný další oxid uhličitý, dochází pouze k uvolnění dříve nashromážděného množství (tzn. 0,9 t CO2 z m3 dřeva). Použití dřeva zároveň napomáhá k úspoře energií. Díky své struktuře má dřevo vynikající termoizolační vlastnosti (15x vyšší hodnoty než beton, 400x než ocel a 1750x než hliník), 2,5 cm dřeva je lepší tepelná izolace než 11 cm cihla.

Více než 90 procent dřeva spotřebovaného v Evropě pochází z evropských lesů. Neplatí přitom jednoduché vysvětlení, že čím víc dřeva spotřebujeme, tím více lesů zničíme. Evropské lesy se rozšiřují každým rokem o 510 000 ha a díky těžbě 64 procent ročních přírůstků tak narůstají o 346 milionů m3 dřeva ročně. Jiná situace je v tropické oblasti, kde dochází k úbytku lesů z mnoha důvodů: růst populace, chudoba, průmyslové a sociální rozdíly… Uchování tropických lesů působí na některé země, spíše než jako ekologický problém, jako bariéra pro jejich růst. Využívají lesy především pro zisk energie, orné půdy, pastvin … Devastaci lesních porostů potom vidí jako řešení pro své potřeby a ne jako globální ekologický problém. Teprve až bude místní prosperita v těchto oblastech spojována s přítomností lesa, dojde k ekologickému hospodaření s lesními porosty.

Ing. David Jílek
technolog MDF
Ing. Jiří Kozojed
marketingový manažer
(s využitím knihy CEI-Bois a EPF - Tackle Climate
Change: Use Wood)