|
Chcete bojovat s klimatickými změnami? Používejte dřevo
Zdůrazňovat význam dřevozpracujícího průmyslu je asi zbytečné. Přesto několik stručných hodnocení stojí na úvod za zaznamenání. Především to je hybná síla globální ekonomiky. V mnoha členských státech Evropské unie, kde poskytuje práci více než 2,7 milionům lidí (v tomto textu ještě bez Rumunska a Bulharska, které do unie vstoupily letos), představuje důležitého zaměstnavatele. V Rakousku, Finsku, Portugalsku a Švédsku se dokonce řadí mezi tři nejlepší průmyslová odvětví. Společně se všemi tradičními průmyslovými odvětvími hraje důležitou roli v dosažení lisabonského cíle Evropské unie: stát se celosvětově konkurenčním regionem.
Dřevozpracující průmysl pokrývá široký rozsah činností a výrobků. Od
řeziva, hoblovaného programu, lisovaných výrobků až po desky na bázi
dřeva, dýhy a panely; od stavebních po truhlářské výrobky; od palet a
obalů po nábytek. Díky tomu, že tyto firmy se často nacházejí ve
vzdálených, méně industrializovaných nebo zastavěných oblastech, tak
přispívají k ekonomickému rozvoji venkova.
Je to i díky tomu, že
v odvětví vedle několika velkých nadnárodních skupin, zaměřených na
pily na měkké dřevo, výrobu desek a parket, působí většinou malé a
střední firmy. Celkem jich je v zemích EU-25 zhruba 350 tisíc. Pod
nábytkářský průmysl spadá asi 136 tisíc firem. Celkový obrat
dřevozpracujícího průmyslu zemí evropské pětadvacítky pak přesahuje 165
miliard €. Viz graf 1:
Důležitost jednotlivých sektorů
dřevozpracujícího průmyslu EU 25, podle podílu na celkové hodnotě
produkce, ukazuje že plných 54 procent z celkového obratu připadá na
nábytkářský a 46 procent na dřevozpracujícíprůmysl.
Evropská výroba
je dominantní v Itálii, která dosavadního lídra, Německo, předstihla v
roce 2002. Za nimi následuje Velká Británie, Španělsko a Francie.
Tento
podíl se liší v případě starých a nových členských států EU. V nových
připadá na dřevozpracující průmysl 59 procent a na nábytkářský 41
procent hodnoty produkce. Nové země tak společně představují asi 11
procent (18,2 miliard €) z celkového obratu zemí evropské pětadvacítky.
Přes 40 procent z této hodnoty pochází z Polska, následuje Česká republika s 21 a Slovensko a Maďarsko se 7 procenty.
Slovensko
zaznamenalo v minulých letech největší růst ze všech - došlo zde k
celkovému zvýšení o 34 procent a to hlavně díky rozvíjejícímu se
nábytkářskému průmyslu. Také baltské země zaznamenaly dvouciferný růst.
Viz graf 2:
Hodnota výroby pro jednotlivé státy EU 25 (2002 až 2003).
Závislost na stavebnictví
Výkon dřevozpracujícího průmyslu a stejně tak nábytkářského sektoru je vysoce závislý na výkonu stavebnictví. Velká většina výrobků vyráběných evropským dřevozpracujícím průmyslem nachází své uplatnění ve stavebnictví jako konstrukční i nekonstrukční prvky, stejně tak i pro dekorační účely, jako je nábytek. Stavebnictví v současné době reprezentuje zhruba 12–14 % průměrného HDP členských států EU.
V příštích letech se očekává malý růst v počtu novostaveb
v západní Evropě. Naopak velký se čeká ve východní Evropě. Podobná
situace je i v počtu rekonstruovaných a opravovaných domů.
Podíl
dřevostaveb pro bytové účely roste, a to zvláště v centrální a západní
Evropě a Anglii. Do roku 2010 se očekává zvýšení počtu dřevostaveb o 30
- 60 tisíc v západní Evropě, kde je podíl na trhu kolem 7 procent a
kolem 3 - 6 tisíc ve východní Evropě, kde tento podíl činí asi tři
procenta. V západní Evropě se předpokládá roční růst stavebnictví okolo
5 procent, zatímco ve východní 22 procent. Východní Evropa se stává
atraktivní pro zahraniční investory hlavně díky členství v EU, které
přináší menší byrokracii a dobré obchodní podmínky ve vztahu k ostatním
členským zemím.
Nábytkářství vládne Evropa
Sektor každoročně vyprodukuje 275 miliard € na celém světě. Z osmi hlavních světových nábytkářských zemí (USA, Čína, Itálie, Německo, Japonsko, Kanada, Velká Británie a Francie) jsou čtyři evropské, společně vyrobí asi 21 % celkové světové produkce a tvoří téměř polovinu celkového světového exportu.
Evropa stále ještě zůstává největším světovým výrobcem nábytku, ale dovoz do EU se od roku 2000 zvýšil o více než 27 % (přes 46 miliard € v roce 2007). Za poslední tři roky dovoz nábytku stoupal dvoucifernými čísly. Čína získává podíl na trhu velkou rychlostí, zatímco Spojené státy snižují export do EU.
Nábytkářský sektor je významným zpracovatelem desek na bázi dřeva, ale také důležitým spotřebitelem řeziva, zvláště tvrdého. Proto je vývoj evropského dřevozpracujícího sektoru úzce spojen s nábytkářským sektorem.
V zemích jako jsou Francie, Itálie a Španělsko představují nábytkářský sektor především velmi malé řemeslné firmy. Zatímco německé firmy inklinují k tomu být větší a více industrializované, polovina jejich trhu je tvořena společnostmi s více než 300 zaměstnanci. Uvnitř nových členských států EU získává nábytkářský průmysl rychle důležitost.
Nové technologie snižují náklady
Dřevařský průmysl v západní Evropě zažil nejvyšší náklady na surový materiál a mzdové náklady na světě. To ho donutilo používat nejmodernější technologie umožňující zůstat konkurenceschopný a ziskový i při vysokých cenách vstupních surovin. Nicméně technologické inovace nebyly omezeny jen na samotné zpracování dřeva. Technickým rozvojem prošly také další činnosti, jako je logistika, doprava, zásobování atd., které tak přispívaly ke kvantitativní i kvalitativní konkurenceschopnosti průmyslu.
Technický rozvoj byl pod vedením významných vývozců, jako jsou Finsko a Švédsko. V současnosti se nové technologie rozvíjejí převážně v oblasti efektivity a rozvoje produktů a služeb s vyšší přidanou hodnotou. Průmyslové sjednocování vede k vyšší produkci při menším množství strojního vybavení, stejně tak k vyšší specializaci a zlepšení pohledu na zákazníka.
Při výrobě MDF, OSB a dřevotřískových desek byl v posledních letech nejdůležitější technický rozvoj tlačící na technologie, které výrazně snižují výrobní náklady a umožňují důkladnější kontrolu procesu lisování. Jedná se především o technologie na kontinuální lisování.
V nábytkářském průmyslu mají náklady na pracovní sílu významný podíl, proto evropské společnosti musely přijmout počítačově řízené technologie a procesy, které je přesouvají od primárního zpracování dřeva ke konečné úpravě a kompletování výrobků.
Výrobky ze dřeva: řezivo
Pilařský subsektor představuje 12 procet z celkového
dřevozpracujícího průmyslu EU-25. Vyprodukuje kolem 91 milionů m3
řeziva (13 miliard €) v 9000 firmách a s 268 000 zaměstnanci.
Pilařské výrobky se používají hlavně v průmyslu a stavebnictví (trámy, podlahy, obklady, truhlářské výrobky). Viz graf 3:
Spotřeba řeziva podle jednotlivých sektorů.
Jehličnaté řezivo
Tento
sektor se konsoliduje. Hlavních deset výrobců, typické jsou celosvětově
nadnárodní lesnické a obchodní společnosti, zvýšilo svůj podíl na trhu
z 15 procent v roce 1995 na 25 procent v roce 2004 a tento trend bude
pokračovat.
Listnaté řezivo
Výroba zemí EU-25
rosta v minulých letech zhruba o 6 procent především díky Francii.
Zatímco poptávka vzrůstá o zhruba pět procent ročně, díky zvyšující se
bytové výstavbě.
Tato část průmyslu je relativně rozdělená,
skládá se z velkého množství malých firem. Výroba je na místní,
regionální nebo národní úrovni, i díky využívání místních zdrojů lesů,
ale s rostoucím mezinárodním prodejem. Průmyslové sjednocení je malé, i
když začlenění do dalšího zpracování dřeva je významné a slouží k
naplňování specifických potřeb na trhu.
Parkety
V minulých letech vyrobily členské země Evropské federace výrobců parket (FEP) okolo 100 milionů m2 parket ročně (jednoduché a vícevrstvé). Výroba se neustále zvyšuje po dobu více než 15 let a evropští výrobci jdou celosvětově napřed ve vývoji výrobků a inovaci.
V západní Evropě se spotřebuje přes 80 % celkové evropské spotřeby parket. Největšími trhy jsou Německo, Španělsko a Itálie. Ve východní Evropě tvoří největší trhy Polsko díky zvyšující se dostupnosti parket vyráběných místním průmyslem. Do roku 2010 se předpokládá zvýšení celkové spotřeby ve východní Evropě z důvodu rychlého růstu modernizace bydlení a stejně tak výstavby novostaveb.
I když parketový sektor pohání spojování sekundárních dřevozpracujících odvětví, podíl na trhu pěti vůdčích společností je stále jen kolem 35 %.
Stavebně truhlářské výrobky:
Toto odvětví zahrnuje všechny stavebně truhlářské práce použité při stavbě včetně dveří, oken, krovů atd. Sektor je tvořen cca 24 000 společnostmi v EU 27 a zaměstnává 250 000 lidí s obratem 12 miliard € za rok. Ačkoliv je většina společností menšími firmami, je patrný trend směrem k jejich slučování.
Desky na bázi dřeva
Tento zajímavý subrektor tvoří 9 % (22 miliard €) celkové výroby dřevozpracujícího průmyslu a zaměstnává cca 120 000 lidí uvnitř EU.
Desky na bázi dřeva se používají jako meziprodukty především v nábytkářském průmyslu, stavebnictví (včetně podlah), obalovém průmyslu nebo jako výrobky pro kutily.
Nejdůležitějšími koncovými uživateli překližek a OSB desek jsou stavebnictví a obalový průmysl. I když překližka se také používá ve specifické části trhu jako je transport, stavba lodí nebo při výrobě hudebních nástrojů.
Nábytkářský průmysl je hlavním spotřebitelem dřevotřískových desek (63 %), zatímco laminované podlahy jsou důležité pro trh MDF desek. Nyní představují podíl na spotřebě MDF přesahující 45 %. Laminované podlahy jsou v současnosti nejrychleji rostoucím výrobkem dřevozpracujícího průmyslu.
Díky většímu růstu a sjednocování
mezi západoevropskými výrobci desek na bázi dřeva (dřevotřískové, MDF a
OSB desky) je výroba koncentrována do několika dominantních
mezinárodních společností. Ty stále víc expandují do východní Evropy,
kde využívají výhodu nízkých výrobních nákladů a rostoucího potenciálu
trhů. Růst je z části způsoben i přemístěním dalšího zpracování ze
západní do východní Evropy. Viz graf 4.
Konstrukční dřevěné výrobky
Konstrukční dřevěné výrobky včetně glulamu (lepené lamely), stropních nosníků a vrstveného dýhovaného stavebního dřeva poskytují reálnou konkurenci betonu a oceli a jsou stále více používány architekty ve stavebnictví. Používají se zvláště pro rozsáhlé stavby, jako jsou mosty, sportovní haly a universitní stavby, kde je kladen velký důraz na prostorové spoje výrobků. Roční výroba činí asi 2,5 milionů m3, ze kterých na lepené konstrukce připadá 2,3 milionu m3.
Velké nadnárodní společnosti operující na mezinárodních trzích jsou stále více dominantní v tomto subsektoru. Nicméně menší společnosti aktivní na národní úrovni mají na výrobě lepených konstrukcí také důležitý podíl.
Palety a obaly
Kolem 20 % celkové spotřeby stavebního dřeva v Evropě je použito na dřevěné palety a obaly. V Evropě se každý rok vyrobí více než 400 milionů dřevěných palet. Sektor reprezentuje 3 % dřevozpracujícího průmyslu EU s 3 000 společnostmi, které zaměstnávají asi 50 000 lidí.
Výroba v Evropě je stále rozdělena mezi velké množství malých a středně velkých hráčů. Nicméně kvůli normalizaci a obchodu uvnitř eurozóny několik velkých skupin začíná operovat v mezinárodním měřítku.
Závěrečné shrnutí
Na závěr našeho seriálu nám dovolte malé ohlédnutí za celkovým obsahem.
Jak všichni víme, dřevo je obnovitelná surovina a při rozumném systému hospodaření v lesích ji tedy nelze vyčerpat.
Dobře
obhospodařovaný les pojme víc oxidu uhličitého než sám vyprodukuje,
dřevo je tak důležitou součástí uhlíkového cyklu. Je to ekologická
surovina, jejíž použití zásadně omezuje produkci skleníkových plynů.
V
dnešní době jsou konstrukční materiály ze dřeva schopné plnohodnotně
nahradit energeticky náročnější materiály jako je ocel, beton nebo
cihly.
Když budeme používat dřevo jako surovinu, ať už ve formě
řeziva nebo deskových materiálů a to především ve stavebnictví a
nábytkářství, využijeme plný ekologický potenciál, který nám poskytuje.
V poslední době se stále víc setkáváme s přímým spalováním vytěženého
dřeva. Ano, spalování je určitě ekologičtější než spalování uhlí, ale
pokud spálíme dřevo, které může sloužit k produkci dalších výrobků,
připravujeme se o jeho ekologický a zároveň i ekonomický přínos.
Ing. David Jílek
technolog MDF
Ing. Jiří Kozojed
marketingový manažer
(s využitím knihy CEI-Bois a EPF - Tackle Climate
Change: Use Wood)
|